Squall a návštěva u psychologa
Po porážce čarodějky Ultimecie se náš hrdina Squall a jeho přátelé vrátili do minulosti, tedy do svého času. Chtěli své vítězství náležitě oslavit a tak uspořádali velkou Garden Party, kde byli všichni jejich přátelé a známí... Squall se ještě více sblížil s Rinoou a chtěl s ní žít v klidu a míru. Ředitel Cid dal Squallovi za jeho chrabrý čin vyznamenání. Ten jej s úsměvem přijal, ale také mu řekl, že už nechce být SeeD a chce začít nový život se svou láskou. Cid jeho prosbu pochopil a dal mu „volnost“. Squall se chtěl odstěhovat někde na venkov, tak se rozloučil s přáteli, koupil si auto a odjel s Rinoou do Winhillu žít klidný život.
O šest měsíců později...
Ve Winhillu bylo krásně. od příchodu Squlla se ale dost změnilo. Přišel ho navštívit Irvine a navrhl mu, jestli nechce založit nějakou hudební kapelu. Squallovi to přišlo divné, ale po chvilce přemýšlení se mu zdal nápad velice dobrý. Byl tu ale problém.
„Co chceš hrát za hudební styl?!“ zeptal se Squall.
„Tož metal“ odpověděl se smíchem Irvine a vytáhl ze svého pláště schovanou elektrickou kytaru.
„A sehnal si víc lidí?!“ odvětil Squall s vykulenýma očima.
Irvine jako připravený řekl, ať si s tímhle nedělá starosti a odešel. Za pár minutek se vrátil a vedle něj stáli dva staří známí - Zell a Seifer. A aby nechyběla i dívčí složka, vynořila se i Selphie, což u Irvina nepřekvapilo.
Jak čas plynul, tak si ve Winhillu na opuštěném místečku, kde se vyskytovali Chocobové, postavili studio. Bylo velké a zvuk byl v něm velmi dobrý. Začali se rozhodovat, kdo na co bude hrát. Squall se svou znuděnou tváří nic neříkal, bylo mu to jedno.
První začal Irvine, který měl v ruce elektrickou kytaru. „U mě je rozhodnuto“, a zahrál krátké sólo, které všechny uchvátilo, což vedlo k souhlasu.
Druhý vybírající byl Zell, který chtěl hrát na basovou kytaru. Poslední byl Seifer, který se usmál a odešel. Všichni si mysleli, že s nimi nechce mít nic společného a tak raději odešel. Selphie se mezitím vmíchala do debaty. Byl totiž volný post na zpěváka, který si kupodivu nikdo nevybral. Selphie šla za Squallem a řekla, že oni dva budou zpívat. Na to následoval smích všech ostatních okolo.
„Ha-ha-ha, Squall a zpívat, tak to jsme ještě neslyšeli...“
„Myslíte že neumím zpívat?!“ opáčil najednou Squall. Zazněl ještě větší smích. Squalla z toho málem kleplo a odešel naštvaný ze studia. Cestou potkal Seifera, který směřoval ke studiu z vozíkem, kde měl naložené bicí.
„To čumíš co, že sem sehnal takovej stroj!“
Squall si ho ani nevšiml a šel dál.
Squall byl málem na dně a tak si zašel k Winhillskému psychologovi, u kterého byl už nesčetněkrát.
Psycholog ho jako vždy hezky přivítal obvyklým dotazem:
„Tak s čím bych ti mohl pomoci Squalle?“
Squall, se slzami u očí řekl, že se mu kamárádi smějí, protože prý neumí zpívat. A jelikož Mr. Psycholog nevěděl co říct, tak se zeptal, jestli mu Squall něco zazpívá. To Squall samozřejmě nechtěl.
„Ale já ti jinak nemůžu pomoct, jestli nebudeš spolupracovat.“
„Já ještě nikdy nezpíval...“
Psychologovi to bylo divné, tak mu to nedalo a zeptal se, jak tedy mohou jeho přátelé vědět, že neumí zpívat. Squall mlčel a v duchu si řekl, že to je pravda. Pověděl psychologovi celý příběh o tom, jak si s přáteli vytváří kapelu a že zrovna na něj vyšel zpěv. Psycholog moudře odvětil, ať si zkouší zpívat doma před zrcadlem. Squall souhlasil, nepoděkoval a odešel.
Doma, až Rinoa usnula, šel do koupelny před zrcadlo a začal zpívat. Tak to nakonec dělal pravidelně pár dní. Poté jednoho dne zašel do studia, kde byli všichni a zkoušeli své nástroje. Přivítali Squalla a zeptali se, jestli tedy něco zazpívá nebo něco zahraje. Squall začal zpívat. Všichni poslouchali, dokud ho Irvne nezastavil.
„My máme hrát metalový styl... To, co zpíváš se do metalu nehodí“. Irvine mu dal ze své sbírky pár
CD.
„Poslouchej hlavně zpěv a dávej pozor na uši - je to Black Metal“.
Po návratu domů Squall nelenil a pustil si vypůjčenou hudbu. Byly to všechno tvrdé metalové skupiny. Zezačátku mu to nevyhovovalo, ale poté chytl notu a zaposlouchal se. Za dalších pár dní šel do studia, celá parta vedená Irvinem byla řádně rozjetá - uměla dobře hrát.
„Hm, chybí vám zpěvák?“ zeptal se s úsměvem Squall.
„Docela jo, Selphie zpívá dobře, ale ještě by se k ní někdo hodil.“
Najednou Squall chytil odvahu a začal zpívat po vzoru zpěváků z Irvinem zapůjčených CD nosičů. Všechny to udivilo a říkali si, že umí harsh vocal [pozn.: Black metalový styl zpěvu]a že to je přesně to, co potřebovali.
„Seš v partě“ řekl Zell a dal mu seznam textů, které má zazpívat.
Squallovi to šlo náramně dobře. Po čase natočili album a dokonce měli i koncert v zahradě Balamb. Stala se z nich
dobrá symphonic black metalová kapela. Squall byl rád že mu psycholog promluvil do duše a dal mu tak odvahu zpívat.
Ano, chci zveřejnit své dílo!
Avatary
